Titul Mistr ČR pro Sáru Zámečníkovou

Je to její první titul a je o to cennější, že Sára se na skok do dálky nespecializuje, její hlavní disciplínou v atletice je víceboj! Tímto výkonem se Sára kvalifikovala na MČR dospělých v Praze, kde skončila sedmá.

V atletickém víceboji na MČR v Praze se umístila na krásném 3. místě. Sára závodí prvním rokem v dorostenecké kategorii. Musela  perfektně zvládnout pět disciplín. Mezi Sářiny nejlepší výkony v pětiboji patřily nové osobní rekordy ve skoku do výšky (160 cm) a v běhu na 800 m v hale (2:22).

Gratulujeme Sáře i jejímu tátovi, který je současně jejím hlavním trenérem.

„Věřím, že Sára dosáhne dalších skvělých výsledků. Vše záleží hlavně na jejím zdraví, píli a kvalitě tréninku. Děkuji také všem učitelům, trenérům ŠSK i vedení školy za kvalitní všestrannou přípravu, motivaci a podmínky, které Sáře poskytli, dělají to opravdu dobře,“ říká její otec a trenér Martin Zámečník.

A pokračuje ohlédnutím  za Sářinou sportovní kariérou.

„Sára se již od malička jevila jako sportovně nadané dítě. Vyrůstala na farmě, kde k jejímu každodennímu životu patřila především jízda na koni, celodenní pobíhání se psy a s tím spojené další aktivity. Na základní školu začala chodit ve Sněžném, odkud kvůli lepším sportovním možnostem přestoupila do páté třídy na 2. ZŠ do Nového Města na Moravě. Tato škola poskytla Sáře individuální studium, které jí umožnilo se dostatečně věnovat sportu, a to především atletice.

Je pravda, že Sára začínala s během na lyžích v oddílu Mars Svratka a později v Novém Městě na Moravě. Lyžováni jí však pro svou jednotvárnost k srdci nepřirostlo. V tuto dobu ještě aktivně navštěvovala kickbox klub Aréna Vysočina, kde trénovala pod vedením výborného trenéra, mého kamaráda Petra Gregora. Vrcholem krátké kariéry kickboxu byla účast na MS v řecké Soluni, odkud si Sára přivezla tři stříbrné medaile. Rozhodnutí ukončit kariéru v kickboxu jsem tenkrát nechal jen a pouze na ní. Geny naší rodiny nakonec Sáru přivedly ke královně sportů, atletice.

Pánbůh zaplať za studium na 2. ZŠ, protože zde působila a stále působí jako učitelka a trenérka bývalá výborná atletka Vlasta Holubová. Sára díky jejím skvělým základům a radám přišla na chuť a krásu atletiky. S ostatními dětmi atletického Školního sportovního klubu se začala zúčastňovat atletických závodů v krajských i celostátních soutěžích, odkud přivezla pro školu nespočet medailí.

Pro velké vytížení Vlasty jsem musel Sáru od sedmé třídy pod svá trenérská křídla přebrat já. Sáru jsem přihlásil do atletického oddílu TJ Nové Město na Moravě. Postupně nám výsledky v atletice začaly ukazovat, že se ubíráme správným směrem. Začali jsme vyhrávat všechny krajské závody, jak v jednotlivých disciplínách, tak ve víceboji. Sáry si samozřejmě začaly všímat i ostatní atletické oddíly, kde jsem se nakonec domluvil na ročním hostování v oddílu ŠAK Pardubice. Tomuto oddílu jsem přikývl, protože mi byl jako můj bývalý mateřský oddíl blízký. Bylo fajn opět se potkávat s trenéry, kteří vychovávali v mládí i mě. Po ročním hostování v Pardubicích se Sára musela vrátit do oddílu TJ Nové Město na Moravě, aby pomohla svému mateřskému klubu v závodění.

Pro TJ NMNM Sára vyhrála opět mnoho titulů přeborník kraje a z MČR také přivezla několik medailí, jak z individuálních disciplín, tak z vícebojů. Tréninky v Novém Městě jsou však především zaměřeny na dlouhé tratě a tímto směrem jsme se nechtěli ubírat. Z velké části jsme proto trénovali sami. Sáře však začal chybět kolektiv, a proto jsem se v Pardubicích domluvil se svým kamarádem a výborným trenérem vícebojů Miroslavem Noskem.

Do Pardubic jsme začali na tréninky dojíždět dvakrát týdně. Má trenérská spolupráce s Mirkem přinesla ovoce v podobě pěti medailí z MČR ve vícebojích, překážkách a dálce. Dojíždění do Pardubic je však časově a finančně velice náročné, a proto nám přišla vhod nabídka od klubu AK OLYMP BRNO, který o Sáru kvůli jejím výsledkům projevil zájem.

OLYMP BRNO nám nabídl skvělé finanční podmínky, možnost placených zahraničních soustředění a možnost poznat nejen české atletické soutěže, ale účastnit se i evropských atletických pohárů. Po problematickém zimním přestupu Sára již v letošním roce vybojovala čtyři zlata v krajských halových soutěžích a dvě medaile z MČR, kde v dálce dosáhla na nejvyšší stupínek a ve vícebojích obsadila třetí místo. Doufám, že tato spolupráce bude nadále fungovat a že využijeme další možnosti spolupráce nejen s Mirkem, ale také s Michalem Poganym (manželem a trenérem naší mistryně světa v trojskoku, Šárky Kašpárkové), který v Olympu jako trenér působí.

Velkým oříškem pro nás však bude volba střední školy. V hledáčku máme tři sportovní gymnázia, a to Pardubice, Brno a Nové Město na Moravě. Do tohoto rozhodnutí, kam Sáru pustím, si již mluvit nenechám. Zda si Sáru ponechám pod dohledem doma, a tudíž na gymnáziu v NMNM, a nebo jestli ji pustím do světa a budu spoléhat pouze na trenéry a telefony, se uvidí. Protože Sára letošním rokem končí na 2. ZŠ, tímto bych chtěl poděkovat vedení školy, panu Krakovičovi, za jeho sportovní smýšlení a umožnění individuálního studia. Dále pak Vlastě Holubové za první tréninky a všem učitelům, kteří Sáře trpěli časté absence. Myslím si, že možnost individuálního studia pro mladé sportovce je famózní nápad a inspirace pro ostatní školy, jak přilákat do svých lavic a nechat vyniknout mladé talentované sportovce.“