Pozorování stop s panem myslivcem
Byla středa 24. ledna. Věděli jsme od paní učitelky, že půjdeme pozorovat stopy. Ve výtvarné výchově jsme společně vyrobili vodítko, do kterého jsme nakreslili stopy …
Byla středa 24. ledna. Věděli jsme od paní učitelky, že půjdeme pozorovat stopy. Ve výtvarné výchově jsme společně vyrobili vodítko, do kterého jsme nakreslili stopy zvířat. Spolužačka Anička přinesla knížku, ve které byly také stopy zvířat i jejich trusu.
Byl to normální den, šli jsme po první hodině a měli jsme teplé oblečení. Většina dětí měla dalekohled nebo foťák. Šli jsme k mlýnu, tam na nás čekal myslivec v zeleném oblečení, klobouku a s flintou přes rameno. Byl to pan Holek. Vydali jsme se k lesu, byla mlha a hluboký sníh. První nalezené stopy byly kočky a psa. S kamarádkami jsme našly stopy kuny. Potom kluci s panem myslivcem našli rozrytý krtinec. Většina dětí si myslela, že je to od kance, ale bylo to od lišky. Pan myslivec nám řekl, že hledala myš. Také jsme u lesa našli rozhrabaný sníh a kolem něj byly stopy srnky. Hledala trávu. Našli jsme i stopy lišky, zajíce a také jeho trus. Ráďa našel stopy veverky. Štěpa uválel obrovskou kouli ze sněhu. Potom jsme šli zpátky. Pan myslivec nám dal na památku vystřelené náboje. My jsme je využili jako píšťalky. Na cestě zpět jsme se rozdělili – děti z první a druhé třídy šly do školy, my ostatní jsme šli ještě k našemu stromu, kterému jsme dali jméno Hubert. Hubert je modřín, u kterého se každý měsíc fotíme. Unavení jsme přišli do školy, dali si teplý čaj a to byl konec našeho skvělého zážitku z pozorování stop.
Nikola a Čenda (4. ročník, ZŠ Pohledec)